FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
FCI-Standard č. 212 / 07.10.2019
Překlad: Ing. Hana Petrusová
SAMOJED
(Samojedskaja Sabaka)
OBLAST PŮVODU: Severní Rusko a Sibiř
PATRONACE: Severská kynologická unie (Nordic Kennel Union, NKU)
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 04.09.2019
POUŽITÍ: Saňový a společenský pes.
KLASIFIKACE FCI.: Skupina 5 Špicové a primitivní plemena.
Sekce 1 Severští saňoví psi.
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Název samojed je odvozen od jména kmenů Samojedů v severním Rusku a na Sibiři. V jižních částech této oblasti používali Samojedové bílé, černé a hnědé skvrnité psy při pastvě sobů; v severních částech byli tito psi čistě bílí, s vlídnou povahou a byli užíváni jako lovečtí a saňoví psi. Samojedští psi žili v blízkosti svých majitelů, spali s nimi v jejich obydlích a pomáhali tato obydlí vyhřívat. Britský zoolog Ernest Kilburn Scott strávil v roce 1889 u samojedských kmenů tři měsíce. Při návratu do Anglie si s sebou přivezl hnědé štěně, psa se jménem „Sabarka“. Později si dovezl krémově zbarvenou fenu jménem „Whitey Pečora“ ze západní oblasti Uralu a sněhobílého psa „Musti“ ze Sibiře. Těchto několik psů a psi přivezení dalšími výzkumníky byli základem chovu západního typu samojeda. První standard byl sepsán v Anglii v roce 1909.
CELKOVÝ VZHLED: Elegantní bílý arktický špic střední velikosti. V celkovém vzhledu budí dojem síly, vytrvalosti, šarmu, poddajnosti, důstojnosti a sebevědomí. Typický výraz, nazývaný „úsměv samojeda“, vzniká kombinací tvaru a uložení oka a mírně zvednutých koutků tlamy. Pohlaví jedince by mělo být jasně patrné.
DŮLEŽITÉ POMĚRY: Délka těla je přibližně o 5 % větší než výška v kohoutku. Hloubka trupu je o něco menší než polovina kohoutkové výšky. Tlama je přibližně stejně dlouhá jako mozkovna.
POVAHA / TEMPERAMENT: Přátelský, otevřený, pozorný a živý. Lovecký pud je velmi slabý. Nikdy ne plachý ani agresivní. Velmi společenský, nemůže být užíván jako hlídací pes.
HLAVA: Silná, klínovitá.
MOZKOVNA:
Lebka: Při pohledu zpředu a z profilu jen mírně klenutá. Nejširší mezi ušima. Čelní rýha jen mírně patrná.
Stop: Jasně patrný, ale ne příliš výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: Dobře vyvinutá, přednostně černá. Během některých období roku může pigment na nosní houbě vyblednout do takzvaného „zimního nosu“; ale na okrajích nosní houby musí vždy být tmavý pigment.
Tlama: Silná a hluboká, přibližně stejně dlouhá jako lebka, postupně se zužující k nosu. Nikdy špičatá nebo těžká a kvadratická. Nosní hřbet rovný.
Pysky: Pevně přiléhající, černé a poměrně masité. Koutky tlamy jsou mírně zvednuté, čímž vytvářejí typický „ úsměv samojeda“.
Čelisti/Zuby: Pravidelný a úplný nůžkový skus. Zuby a čelisti jsou silné. Chrup odpovídá normálnímu zubnímu vzorci.
OČI: Tmavě hnědé, dobře posazené v očních jamkách, uložené poměrně daleko od sebe, poněkud šikmé, mandlového tvaru. Výraz „úsměvný“, milý, pozorný a inteligentní. Oční víčka jsou černá.
UŠI: Vztyčené, poměrně malé, silné, trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami. Měly by být pohyblivé, vysoko nasazené; díky široké lebce daleko od sebe.
KRK: Silný, střední délky, hrdě nesený.
TRUP: Mírně delší než výška v kohoutku, hluboký a kompaktní, ale ohebný.
Kohoutek: Jasně patrný.
Hřbet: Střední délky, svalnatý a rovný; u fen mírně delší než u psů.
Bedra: Krátká, velmi silná a výrazná.
Záď: Plná, silná, svalnatá a mírně spáditá.
Hrudník: Široký, hluboký a dlouhý, dosahující téměř k loktům. Žebra jsou dobře klenutá.
Spodní linie: Mírně vtažená.
OCAS: Nasazený poměrně vysoko. V afektu a v pohybu je ocas nesen ohnutý od kořene dopředu přes hřbet nebo bok, ale v klidu může být svěšený – pak dosahuje ke hleznům.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Dobře postavené a svalnaté se silnou kostrou. Při pohledu zepředu rovné a rovnoběžné.
Lopatky: Dlouhé, pevné a šikmé.
Nadloktí: Šikmá a přiléhající k trupu. Přibližně stejně dlouhá jako lopatky.
Lokty: Přiléhající k trupu.
Zápěstí: Pevná, ale pružná.
Nadprstí: Mírně šikmá.
Přední tlapky: Oválné s dlouhými prsty, pružné a směřující přímo dopředu. Prsty klenuté, ne příliš těsně sevřené. Polštářky pružné.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, s velmi silnými svaly.
Stehna: Střední délky, poměrně široká a svalnatá.
Kolena: Dobře zaúhlená.
Hlezna: Poměrně nízko postavená, dobře zaúhlená.
Nárty: Krátké, silné, kolmé a rovnoběžné.
Zadní tlapky: Stejné jako přední tlapky. Paspárky by měly být odstraněné (kromě v zemích, kde je to zákonem zakázáno).
POHYB: Plný síly, volný, neúnavný, s dlouhým krokem. Dlouhé vykročení hrudních končetin a silný posun pánevních končetin.
OSRSTĚNÍ:
Srst: Bohatá, silná, pružná a hustá polární srst. Samojed je pes dvojí srsti s krátkou, měkkou a hustou podsadou, a delší, hrubší a rovnou krycí srstí. Srst má vytvářet límec kolem krku a na plecích, rámující hlavu, zvláště u psů (samců). Na hlavě a na přední straně končetin je srst krátká a hladká; na vnější straně uší je krátká, odstávající a hladká. Vnitřek ucha má být dobře osrstěný. Na zadní straně stehen vytváří srst „kalhoty“. Mezi prsty má růst ochranná srst. Ocas má být bohatě osrstěný. Srst feny je často kratší a s jemnější strukturou než srst psa. Srst správné struktury by vždy měla mít zvláštní povrchový lesk.
Barva: Čistě bílá, krémová nebo bílá s béžovou - základní barva je bílá s několika béžovými znaky. Srst nikdy nesmí být světle hnědá (po celém těle).
VÝŠKA:
Výška v kohoutku: ideální výška: pes 57 cm s tolerancí ±3 cm, fena 53 cm s tolerancí ±3 cm.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.
* Viditelné vady ve stavbě těla.
* Lehká kostra.
* Psi nevyjadřující samčí typ a feny nevyjadřující samičí typ.
* Klešťový skus.
* Žluté oči.
* Měkké uši.
* Sudovitý hrudník.
* Dvojitě stočený ocas.
* Krátkonohost.
* Sudovitý nebo kravský postoj.
* Zvlněná nebo krátká srst po celém těle; dlouhá, měkká nebo splývavá srst.
* Rezervovanost.
VÁŽNÉ VADY:
* Zjevně nepigmentované oblasti na očních víčkách nebo pyscích.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
* Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
* Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
* Modré nebo různobarevné oči.
* Podkus nebo předkus.
* Nevztyčené uši.
* Barva srsti jiná než povolená standardem.
Pozn.:
* Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
* Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.