Czech English

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

FCI-Standard č. 212 / 07.10.2019

Překlad: Ing. Hana Petrusová

 SAMOJED

(Samojedskaja Sabaka)

OBLAST PŮVODU: Severní Rusko a Sibiř

PATRONACE: Severská kynologická unie (Nordic Kennel Union, NKU)

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 04.09.2019

POUŽITÍ: Saňový a společenský pes.

KLASIFIKACE FCI.:    Skupina 5   Špicové a primitivní plemena.

                                     Sekce 1   Severští saňoví psi.

                                     Bez zkoušky z výkonu.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Název samojed je odvozen od jména kmenů Samojedů v severním Rusku a na Sibiři. V jižních částech této oblasti používali Samojedové bílé, černé a hnědé skvrnité psy při pastvě sobů; v severních částech byli tito psi čistě bílí, s vlídnou povahou a byli užíváni jako lovečtí a saňoví psi. Samojedští psi žili v blízkosti svých majitelů, spali s nimi v jejich obydlích a pomáhali tato obydlí vyhřívat. Britský zoolog Ernest Kilburn Scott strávil v roce 1889 u samojedských kmenů tři měsíce. Při návratu do Anglie si s sebou přivezl hnědé štěně, psa se jménem „Sabarka“. Později si dovezl krémově zbarvenou fenu jménem „Whitey Pečora“ ze západní oblasti Uralu a sněhobílého psa „Musti“ ze Sibiře. Těchto několik psů a psi přivezení dalšími výzkumníky byli základem chovu západního typu samojeda. První standard byl sepsán v Anglii v roce 1909.

CELKOVÝ VZHLED: Elegantní bílý arktický špic střední velikosti. V celkovém vzhledu budí dojem síly, vytrvalosti, šarmu, poddajnosti, důstojnosti a sebevědomí. Typický výraz, nazývaný „úsměv samojeda“, vzniká kombinací tvaru a uložení oka a mírně zvednutých koutků tlamy. Pohlaví jedince by mělo být jasně patrné.

DŮLEŽITÉ POMĚRY: Délka těla je přibližně o 5 % větší než výška v kohoutku. Hloubka trupu je o něco menší než polovina kohoutkové výšky. Tlama je přibližně stejně dlouhá jako mozkovna.

POVAHA / TEMPERAMENT: Přátelský, otevřený, pozorný a živý. Lovecký pud je velmi slabý. Nikdy ne plachý ani agresivní. Velmi společenský, nemůže být užíván jako hlídací pes.

HLAVA: Silná, klínovitá.

MOZKOVNA:

Lebka: Při pohledu zpředu a z profilu jen mírně klenutá. Nejširší mezi ušima. Čelní rýha jen mírně patrná.

Stop: Jasně patrný, ale ne příliš výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Dobře vyvinutá, přednostně černá. Během některých období roku může pigment na nosní houbě vyblednout do takzvaného „zimního nosu“; ale na okrajích nosní houby musí vždy být tmavý pigment.

Tlama: Silná a hluboká, přibližně stejně dlouhá jako lebka, postupně se zužující k nosu. Nikdy špičatá nebo těžká a kvadratická. Nosní hřbet rovný.

Pysky: Pevně přiléhající, černé a poměrně masité. Koutky tlamy jsou mírně zvednuté, čímž vytvářejí typický „ úsměv samojeda“.

Čelisti/Zuby: Pravidelný a úplný nůžkový skus. Zuby a čelisti jsou silné. Chrup odpovídá normálnímu zubnímu vzorci.

OČI: Tmavě hnědé, dobře posazené v očních jamkách, uložené poměrně daleko od sebe, poněkud šikmé, mandlového tvaru. Výraz „úsměvný“, milý, pozorný a inteligentní. Oční víčka jsou černá.

UŠI: Vztyčené, poměrně malé, silné, trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami. Měly by být pohyblivé, vysoko nasazené; díky široké lebce daleko od sebe.

KRK: Silný, střední délky, hrdě nesený.

TRUP: Mírně delší než výška v kohoutku, hluboký a kompaktní, ale ohebný.

Kohoutek: Jasně patrný.

Hřbet: Střední délky, svalnatý a rovný; u fen mírně delší než u psů.

Bedra: Krátká, velmi silná a výrazná.

Záď: Plná, silná, svalnatá a mírně spáditá.

Hrudník: Široký, hluboký a dlouhý, dosahující téměř k loktům. Žebra jsou dobře klenutá.

Spodní linie: Mírně vtažená.

OCAS: Nasazený poměrně vysoko. V afektu a v pohybu je ocas nesen ohnutý od kořene dopředu přes hřbet nebo bok, ale v klidu může být svěšený – pak dosahuje ke hleznům.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Dobře postavené a svalnaté se silnou kostrou. Při pohledu zepředu rovné a rovnoběžné.

Lopatky: Dlouhé, pevné a šikmé.

Nadloktí: Šikmá a přiléhající k trupu. Přibližně stejně dlouhá jako lopatky.

Lokty: Přiléhající k trupu.

Zápěstí: Pevná, ale pružná.

Nadprstí: Mírně šikmá.

Přední tlapky: Oválné s dlouhými prsty, pružné a směřující přímo dopředu. Prsty klenuté, ne příliš těsně sevřené. Polštářky pružné.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, s velmi silnými svaly.

Stehna: Střední délky, poměrně široká a svalnatá.

Kolena: Dobře zaúhlená.

Hlezna: Poměrně nízko postavená, dobře zaúhlená.

Nárty: Krátké, silné, kolmé a rovnoběžné.

Zadní tlapky: Stejné jako přední tlapky. Paspárky by měly být odstraněné (kromě v zemích, kde je to zákonem zakázáno).

POHYB: Plný síly, volný, neúnavný, s dlouhým krokem. Dlouhé vykročení hrudních končetin a silný posun pánevních končetin.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Bohatá, silná, pružná a hustá polární srst. Samojed je pes dvojí srsti s krátkou, měkkou a hustou podsadou, a delší, hrubší a rovnou krycí srstí. Srst má vytvářet límec kolem krku a na plecích, rámující hlavu, zvláště u psů (samců). Na hlavě a na přední straně končetin je srst krátká a hladká; na vnější straně uší je krátká, odstávající a hladká. Vnitřek ucha má být dobře osrstěný. Na zadní straně stehen vytváří srst „kalhoty“. Mezi prsty má růst ochranná srst. Ocas má být bohatě osrstěný. Srst feny je často kratší a s jemnější strukturou než srst psa. Srst správné struktury by vždy měla mít zvláštní povrchový lesk.

Barva: Čistě bílá, krémová nebo bílá s béžovou - základní barva je bílá s několika béžovými znaky. Srst nikdy nesmí být světle hnědá (po celém těle).

VÝŠKA:

Výška v kohoutku: ideální výška: pes 57 cm s tolerancí ±3 cm, fena 53 cm s tolerancí ±3 cm.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa.

* Viditelné vady ve stavbě těla.

* Lehká kostra.

* Psi nevyjadřující samčí typ a feny nevyjadřující samičí typ.

* Klešťový skus.

* Žluté oči.

* Měkké uši.

* Sudovitý hrudník.

* Dvojitě stočený ocas.

* Krátkonohost.

* Sudovitý nebo kravský postoj.

* Zvlněná nebo krátká srst po celém těle; dlouhá, měkká nebo splývavá srst.

* Rezervovanost.

VÁŽNÉ VADY:

* Zjevně nepigmentované oblasti na očních víčkách nebo pyscích.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

* Agresivita nebo přehnaná bázlivost.

* Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.

* Modré nebo různobarevné oči.

* Podkus nebo předkus.

* Nevztyčené uši.

* Barva srsti jiná než povolená standardem. 

Pozn.:

* Psi (samci) musejí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

* Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

Tvorba stranek pro chovatele